Kočky máme za rozkošné domácí mazlíčky, jenže víte, jakou roli hrály ve starověku? Kočky jsou mystická zvířata a již kolem roku 3000 př. n. l. byly neodmyslitelnou součástí starověkého Egypta. Důkazem jsou vyobrazení koček na stěnách hrobek, mumifikované kočky a kočičí sošky. Podívejme se na zajímavou historii koček, které si dodnes zachovaly svou tajemnou tvář.
Kočky si vydobyly své místo ve starověké společnosti Egypta. Egypťané věřili, že je kočky ochrání před zlem a budou požehnáním pro jejich domov. Archeologové se při svých nálezech nestačili divit: nalezli mumifikovaná kočičí těla a kočičí amulety, a to i v hrobech faraonů. Největší pohřebiště koček v Egyptě bylo odkryto poblíž chrámu ve městě Bubastis, který byl zasvěcen kočičí bohyni Bastet.
Zabít kočku ve starověkém Egyptě znamenalo podepsat si rozsudek smrti popravou. Takto hovořil egyptský zákon, jenž držel ochrannou ruku nad všemi kočkami. Egypťané museli nad uhynulými kočkami dostatečně truchlit, aby na ně nepadla vina za jejich smrt. Zákony rovněž zakazovaly vyvážet tyto vzácné tvory z Egypta, čehož neuposlechli Féničané a ukradené kočky rozšířili po celém Středomoří.
Z dob starého Egypta se dochovaly mýty o kočkách. Jeden takový vypráví v Egyptské knize mrtvých o tom, jak se bůh Slunce Rá proměnil v kočku, aby přepral hada. Další mýtus pojednává o faraonovi, jemuž spala na rukávu oděvu kočka. Než aby ji vyrušil, raději si rukáv svého oděvu usekl. Zajímavostí je, že po vyvraždění koček křesťany v 8. století nastala v Egyptě morová epidemie. Je snad mezi těmito událostmi nějaká mystická souvislost?
Smrt kočky v rodině byla tragickou událostí a rodina si musela na výraz smutku oholit obočí. Mumie uhynulé kočky se vkládala do hrobu spolu s mumifikovanými hlodavci a miskami s mlékem. Pokud zemřel majitel kočky, kočka se usmrtila a její mumifikované tělo se vložilo k mrtvému člověku. Kočky, které nebyly pohřbeny, sloužily jako modly v chrámech.